Coryphee VIII.
Další díl seriálu povídek ze světa World of Warcraft. Každé pondělí se můžete těšit na příběhy z „života“ undead Coryphee.
Probrala jsem se sedíc v křesle. Chtěla jsem vstát, ale ruce ani nohy mě
neposlouchaly. Zničehonic se stařena objevila předemnou a velmi nepříjemně se na
mě usmála. Přitáhla jakousi růžemi vonící směs v čajové konvici a donutila mě
spolknout několik doušků. Nečekaně jsem se začala cítít lépe a dokonce se vracel
cit do mých končetin. Postavila jsem se, ale hlava se mi zatočila tak, že jsem
zprudka dopadla zpět do křesla. Stařena tentokráte seděla naproti mě. Potichu mě
pozorovala a pak si šáhla do záhybů svých šatů, které byly stejně vráščité jako
její obličej. Vytáhla dlouhou, tenkou dýku, bez varovaní se ke mě nahnula a
bodla mě do ruky tak silně, až ostří dýky projelo skrz.
Neměla jsem dost síly vykřiknout a tak jsem jen ochromeně sledovala, jak stařena
bez známky jakékohokoliv zaujetí vytahuje dýku, očištuje si ji o lem svých šatu
a strká zpět do jednoho z nekonečných záhybů. Rukou mi pulsovala bolest a
lepkavé teplo se mi rozlévalo po dlani. Stařena se mezitím posadila a mlčky na
mě upírala svůj pohled. Zvedla jsem ruku před svou tvář a sledovala krev, která
vytékala z hluboké rány. V momentě moji ruku obalil žlutý plamen a rána na mé
dlani se začala pomalu zacelovat. Nejdříve se zastavilo krvácení, pak se spojila
rozříznutá kůže a nakonec zbyla jen malá, tenká jizvička na zakrvácené ruce.
Otřela jsem si ji do opěradla a opovrženě jsem se podívala na stařenu. Ta se k
mému k velkému úžasu usmívala a odhalovala tak pár nahnilých zubů. „Opravdu, máš
talent. Ale vidím na Tobě, že teprvé své vzácné schopnosti poznáváš.“ řekla mi a
já poprvé slyšela v jejím hlase znak naděje a pomoci. „Mohu Tě učit ovládat své
schopnosti, naučit si je podmanit. Mohu Tě naučit je zesílit a dokonce poodhalit
některé Tobě ještě skryté. Naoplátku budu od Tebe potřebovat několik menčích
služeb, jelikož já už jsem stará a tady v Deatknell není moc lidí, co by byli
ochotní mi pomoci.“ Stařena se pak hluboce zadívala do očí a její zelený pohled
mě téměř spaloval. Najednou jsem ucitíla její hlas ve své hlavě, který vyvolával
velmi příjemné pocity.
Odhaloval náznaky mých schopností, odhaloval zamlčenou minulost a zamlženou
budoucnost. Hlava mi třeštila, přestože jsem se cítila velmi dobře. Mé tělo se
postupně obalovalo žlutou září, tentokráte nejenom na rukou. V jeden okamžik,
vyskočil na konečky mých prstů jakýsi černozelený plamínek. Překvapeně jsem
sledovala tuto malinkatou záři. K mému překvapení jsem z ní cítila jenom strašné
nepoznané zlo a pach hniloby. Rychle jsem máchla rukou od sebe a paprsek
přeskočil na květináč plný překrásných květů. V okamžiku všechny květy povadly a
sesypaly se na podlahu. Stařena se ohlédla a naše spojení se ukončilo. Otočila
se zpátky ke mě. „Nyní, nyní jsi připravená.“
PC hry :: Hry na PSP :: Hry na Playstation 3 :: Hry na XBOX 360 :: Hry na Nintendo Wii :: Hry na NDS - www.megahry.eu
