Coryphee X.
Další díl seriálu povídek ze světa World of Warcraft. Každé pondělí se můžete těšit na příběhy z „života“ undead Coryphee.
Muž zachroptěl s rukou plnou vlastní krve se svalil k zemi. Otočila jsem se
ke zbývajícím mužům a obě mé ruce pohltil žlutý plamen. Olízla jsem si svůj
zakrvácený obličej a vykročila k nim. Ale jeden se stačil vzchopit a tvrdým
kopem do hrudi mě odhodil na stěnu za mnou. Dýka mi vypadla z ruky a oba se na
mě s řevem vrhli. Zvedla jsem jednu ruku nad hlavu, druhou pozvedla směrem k nim
a celé mé tělo zalila tenká žlutá záře. První ze zbývajících chlápků cestou ke
mě popadl z police sekeru a prudce se rozmáchl. Přivřela jsem strachy oči, ale
jen na momentík, abych viděla, jak se ostří jeho sekery zastavilo pár milimetrů
před mým obličejem. Pohlédla jsem do jeho překvapené tváře a silně jej udeřila
loktem přímo do obličeje. Odvrávoral zpátky dva kroky a srazil muže za sebou.
Využila jsem krátké dezorientace obou mužů a sehnula se pro dýku. Přiskočila
jsem rychle k nim a vrazila jsem dýku bližšímu chlápkovi až po rukojeť do
stehna. Zařval jako raněný lev a oběma rukama se chytil za ránu. Na to jsem
čekala a prudce se mu zakousla do krku. Cílila jsem, jak jeho síla proudí do
mého těla a celé tělo se mi chvělo. Najednou mě jakási prudká síla odhodila
stranou. Záře okolo mě oslabila a nakonec zmizela úplně. Nechápavě jsem se
podívala na posledního z mužů a ještě více nechápavě jsem se divila, jak jsem na
něj mohla zapomenout. Držel v ruce obrovskou palici a ušklíbal se na mě. Jak
jsem tak ležela na zemi, přikročil ke mě a mohutnou ranou mi rozdrtil koleno,
dříve než jsem stačila reagovat.
Tentokráte místnost zaplnil můj řev, plný bolestí. Do očí mi vyhrkly slzy a jen
tak tak jsem uhnula prudké ráně mířenou na moji hlavu. Moje tělo zasypaly kousky
zdiva. Přetočila jsem se na bok a moje tělo zalila další vlna bolestivých křečí.
Muž se nade mnou rozkročil a zvedl palici k poslednímu úděru. Chvěla jsem se
bolestí, strachem a neznámým vzrušením, které jsem cítila již během odchodu od
stařeny. Popadl mě vztek na sebe sama, na tu bezmocnost jak se tady plácám před
nějakým člověkem. Pak jako by snad někdo zpomalil svět okolo nás, uběhlo to
všechno tak rychle, přesto jsem si byla jistá, že kdyby okolo letěl kolibřík,
viděla bych každé mávnutí jeho duhových křídel.
Pravá paže se zalila černozelenou září, kterou jsem přímo cítila na své kůži.
Mužova palice právě opisovala oblouk od jeho zad k mé hlavě, když jsem prudce
mávla svojí rukou proti jeho hrudi. Přestože muž byl velmi rychlý, z mé ruky se
odpojila černá koule a rozprskla se o jeho tělo. V tom okamžiku muž zařval,
palice mu vyletěla z ruky a dopadla těsně za mojí hlavou. Zatím muže začala
pohlcovat černá skvrna, co se mu rozprostřela na hrudi. Zmítal sebou v divokém
tanci bolesti a z jeho těla stříkala na všechny strany černá krev. Muselo to
trvat věčnost, přestože to byl jen okamžik, kdy padl mrtev k zemi z odporně
zející ranou na těle.
PC hry :: Hry na PSP :: Hry na Playstation 3 :: Hry na XBOX 360 :: Hry na Nintendo Wii :: Hry na NDS - www.megahry.eu
