Coryphee XVIII.
Další díl seriálu povídek ze světa World of Warcraft. Každé pondělí se můžete těšit na příběhy z „života“ undead Coryphee.
Aelthalyste se ke mě naklonila a pak mi pokynula rukou, abych ji následovala
do malé místnosti. „Vidím, že Tvým osudem je pomsta, malá Coryphee. Není to ta
nelepší cesta jakou se můžeš ve svém životě vydat, naštěstí to také není jediná
cesta, kterou musíš jít. Jistě, viděla si svoji minulost, přítomnost i
budoucnost, ale nikdy si nemůžeš být jista tím, co přijde zítra.“ Obě jsme se
usadily do pohodlných křesel a Aelthalyste vytáhla z blízké knihovny několik
knížek, které postavila na moji polovinu stolku.
Jakýsi malý imp mezitím donesl dva šálky krásně vonícího čaje, načež se uklonil
mé paní a zmizel ve stínech. Aelthalyste nás obklopila velkou rudou září a na
vysvětlenou dodala: „Nikdy si nemůžeš být jistá okolím, dneska jsou špióni
Aliance všude a poslední dobou je to čím dál tím více přiostřenější. I Ty, nám
budeš jednou pomáhat, ale nejdříve musíš najít svoji cestu, svoji karmu a svůj
osud. Zde, zde máš několik knížek, stačí mi, když si je teď jen tak letmo
proletíš očima, obě poznáme která je ta pravá.“ Kývla na mě a já jsem se natáhla
po první knize, na vrcholu hromádky. Neviděla jsem na hřbet knih, takže jsem
nevěděla co si beru do ruky. Jen co jsem uchopila knihu rychle do ruky projela
mým tělem vlna bolesti a já ji prudce odhodila na zem. Moje prázdné oční důlky
se zabarvily černozeleným světlem, jak mým tělel pulsovala bolest a hněv.
Než jsem stačila cokoliv udělat, Aelthalyste se na mě usmála a jedním rychlým
mávnutím mi ošetřila zraněnou ruku. „Je to silnější než jsem myslela…“ sehnula
se pro knihu a já teprve teď spatřila znamení „Svaté“ magie. Opovržením jsem si
odplivla na zem, ale Aelthalyste se stále smála. „Nu, zkus další knihu, máš před
sebou ještě dvě.“ Tentokráte jsem se pro ni natahovala opatrněji, ale když jsem
uchopila druhou knihu, nic se nestalo. Zvedla jsem si ji před obličej a prolétla
pár stran. Nic zajímavého jsem tam nenašla, tak jsem ji položila zpět na stůl a
natáhla se po poslední knize.
Už když jsem se ji dotkla, věděla jsem stejně jako Aelthalyste, že to je ta
Kniha. Láskyplně jsem pohladila znamení pentagramu a z konečků mých prstů
vyšlehl malý plamínek, který jej začal olizovat. Netrpělivě jsem otevřela knihu
a tentokráte jsem ani nemusela číst. Kniha se mnou sama mluvila a to, co mi
řekla mi přinášelo teplo na duši. Rychle jsem jí listovala tam a zpět a
poslouchala tu krásnou řeč temné magie, která se do mě vpíjela stejně jako já do
Knihy.
Aelthalyste mi sebrala knihu z rukou a poukázala na čaj, který byl již naprosto
studený. Byla jsem tak pohlcena Knihou, že jsem naprosto nevnímala čas okolo
sebe a vůbec netušila, jak dlouho jsem vlastně byla začtená. Aelthalyste se na
mě podívala, dlouho, předlouho studovala jak moji tvář, tak moje vnitro. „Nyní,
nyní je čas malá Coryphee, aby jsi konečně pochopila základy a sílu temné magie.
Jistě, ovládáš pár pouťových triků, které Ti díky Tvému hněvu v srdci dokáží
zachránit mnohokrát život. Teď Tě naučím ovládat svojí sílu, najít v ní všechno
co Ti může dát a i mnohem víc, tak je třeba se Tvému talentu pro temnou magii
začít pořádně věnovat. Ale varuji Tě! Když vkročíš do černých vod temné magie,
není cesta zpět!“
KEYSTORE.cz - elektronická distribuce počítačových a konzolových her
