V tu chvíli Cissík promluvil:“ nechte lexisku, zítra v noci zaútočíme znovu.“

Když se Thermadon probudil, zjistil že už je skoro poledne. Sešel tedy dolů do hospody aby se najedl. Posadil se ke stolu a objednal si pečený sele. Zatímco čekal na selátko, posadila se k druhému stolu parta opilejch trollů a začali mít úchylný řeči na elfku, která právě vešla. Elfka se koukla na šéfa trolů a než se někdo nadál urvala mu ohnivou koulí hlavu. Trolové sklapli vzali mrtvolu svého šéfa a zmizeli, nejstřízlivější trol se pak vrátil pro šéfovu hlavu, kterou zapomněli pod stolem. Thermadon konečně dostal svoje sele a s chutí se pustil do jídla. Po jídle ještě elfce koupil pití a zmizel.

Právě došel k bance, když mu na rameni přistál poštovní netopýr, který přinesl zpávu od Ghorka. Ghork svolával všechny lidi s dostatkem zkušeností na poradu do Undercity. Thermadon proto osedlal svého vlka a jel na stanici vzducholodí, odkud letěl do Undercity. Na nádvoří už byly členové guildy sešlí, ale nebyli tam sami. Stáli tam také nejzkušenější bojovníci Blood Angels. Ghork se postavil na zídku a řekl:“ Jak všichni jistě víte, dnes v noci napadla aliance Orgrimar. Proto chci poděkovat těm, co společně se mnou Orgrimar bránili. Největší dík ale patří Thermadonoj, protože nebýt něho, o útoku bychom vůbec nevěděli. Taková drzost, jakou je útok na nejdůležitější město hordy nemůže zůstat bez odplaty, a proto sem se dohodl, že Blood Angels vyšle sedm skupin svých nejlepších bojovníků a připojí se k nám při útoku na Darnasuss, Exodar a Ironforge. Dále sem se dohodl, že pokud aliance prokáže pouze slabí odpor, zaútočíme na Stormwind a to ze třech stran. Útokům na Darnasuss, Exodar a Ironforge budu velet já. Při útoku na Stormwind se rozdělíme na tři skupiny: první povedu já a pojede do Stormwindu metrem, druhou povede Thermadon a zaútočí na hlavní bránu, třetí povede Pizdec a bude útočit od přístavu. Spojíme se před palácem. Thermadonova skupina bude bránit vchod před alíkama a ostatní půjdou zabít krále.
Sraz je přesně v sedm u ruin, které sou po pravé straně hlavní cesty v Darkshore. Je to v lese, tak nás snad alíci neobjeví předčasně. Teď jděte a připravte se.“

Thermadon se rozhodl umíchat si nějaké lektvary, aby byl na večer připraven. Vrátil se proto do Orgrimaru a kouknul jestli má dostatek bylin v bance. Dnes je náhodou měl všechny, proto se usmál a začal je míchat.

Když dovařil poslední lektvar byl už večer, Thermadon kouknul na hodiny, které visely na bankou a zjistil, že na domluvené místo dorazí akorát včas. Opravdu, když dojel na místo bylo přesně sedm hodin. Ghork si ho odškrtnul v seznamu, že dorazil a začal nadávat protože jeden z warlocků chyběl. Warlock dorazil o pět minut později a hrozně se omlouval, že musel dobojovat v Alterac Valley. Ghork už o tom dále nemluvil a dal povel vyrazit. Raid bez potíží dobyl přístavní molo a donutil kapitána lodi aby je dovezl do vesničky na pobřeží Teldrasillu.
Raid se přenesl elfským portem přímo do Darnassu. Zatímco Pizdecova skupina zabíjela stráže a zapalovala město, Ghork a ostatní obsadili měsíční chrám. Pizdec a jeho skupina zapálili město a raid napadl Tyrande. Boj trval deset minut, Tyrande bojovala velice dobře, ale byla sama. Když padla, raid nakreslil před dveře chrámu znak hordy a pod něj znaky obou guild.

Raid se lodí přesunul k Exodaru, kde narazili na jednoho alíka, chudák uslyšel co se stalo s Darnassem a přijel bránit Exodar. Bohužel přijel sám. Horda ho zabila a zaútočila na krále, který padnul ještě rychleji než Tyrande. Ghork znovu nakreslil znaky před jeho mrtvolou a Thermadon zapálil město.

To už bylo devět hodin. Ghork řekl, že teď jsou alíci v pohotovosti a proto se počká alespoň do jedenácti.

V jedenáct se raid sešel v Booty Bay a pomocí gobliního teleportu se přesunuli do Gnomereganu. Odtamtud útočili na Ironforge, kde ale alíci už čekali, byla tam skupina pěti altíků a spolu s králem raid málem položila. Nakonec ale král i alíci padli a Ghork zase nakreslil znak hordy před vstupem do trůního sálu. Cestou k metru ještě zabili krále gnomů a uvařili si ho.

Pak se raid rozdělil na 3 skupiny jak bylo plánováno. Ghork jel přímo do Stormwindu metrem. Thermadon dojel a skryl svou skupinu v lese u hlavní brány. Pizdec se přesunul na molo a ovládl se svou skupinou loď do Stormwindu.

Ghork dal zprávu a skupiny zaútočili. Thermadon útočil první a jeho skupina začala zabíjet stráže u brány, alíci tam začali přisouvat posily z přístavu, toho využil Pizdec a vylodil se společně se svojí skupinou. Okamžitě po vylodění se začal probíjet k paláci. Ghork čekal se svou skupinou na metro, když dostal od Thermadona zprávu, že má těžké ztráty a žádá posily. Ghork odeslal Gegu a několik rogunů na pomoc Thermadonoj a sám zaútočil přes metro.
Gega dorazil k bráně, vyslal jedno kouzlo a hroutil se v křečích, když ho zasáhlo několik šípů najednou. Thermadon léčil všechny, kteří byli v dosahu a bylo to třeba. Thermadon poslal další hlášení ve kterém žádal o healery, ale dostal odpověď, že je poslední healer, kterej je ještě naživu a že velí k ústupu. Pizdec se rozhodl změnit svůj nápor a umožnit ustoupit Thermadonoj. Když Pizdec dorazil bojoval už Thermadon jen s Magsem, který se zrovna hroutil k zemi. Pizdec začal zasypávat alíky kouzly, když k němu doběhla lidská válečnice Lexika a usekla mu hlavu, z krku stříkala krev a tělo se zhroutilo. Thermadon začal utíkat, ale nedoběhl daleko. Sharess ho omráčil a zaživa rozčtvrtil. Ghork byl jediný kdo unikl na lodi. V Orgrimaru se setkal s oživeným raidem a řekl:“ takovou porážku už sem dlouho nezažil, ale to si nedáme líbit. Zítra v noci útočíme na Stormwind znovu. Teď se jde spát.

Alíci ve Stormwindu oslavovali až do rána a potáceli se po ulicích.

Pokračování příště…..

Vyděšený tauren mu řekl, že město bylo asi před desíti minutama napadeno aliancí, že útočí u hlavní brány a i přes veškerou snahu stráží postupují do města. Thremadon, jak to slyšel rozběhl se co nejrychleji, ale ne k bráně. Běžel jak jen mohl k poště a vyslal netopýra Ghorkoj, aby shromáždil guildu a přišel na pomoc. Jak netopýr odletěl, Thermadon se rozběhl k bráně. Na cestě se srazil s jedním mágem který tam zrovna spěchal od wyvern. KDyž k bráně doběhl, mág začal svými kouzly zasypávat ty nejodvážnější alíky a Thermadon léčil stráže.

Zatím v Shatrathu vyspával Ghork a zdál se mu hrozný sen, ve kterém byl Orgrimar vypálen. V tom mu otevřeným oknem vlétl do pokoje netopýr a začal na Ghorka nalétávat, aby ho probudil. Ghork se probral a začal nadávat kdo ho budí takhle v noci. Rozespale si vzal od netopýra zprávu a začal číst. Než dočetl, byl už úplně probuzen a najednou si uvědomil, že to nebyl sen. Byla to předtucha. Rychle vstal z postele, oblékl se a běžel ke schránce, kde odeslal rozkaz všem volným lidem z guildy, aby se shromáždili u hlavní brány Shattrathu. Netrvalo dlouho a guilda se shromáždila. Pizdec je potom všechny přenesl do Orgrimaru, k učiteli mágů, kde už čekali další skupiny od jiných guild. Bojový hluk nasvědčoval tomu, že alíci stále neprošli branou. Ghork vyslal zvěda aby našel Thermadona. Zvěd se vrátil po několika minutách a přiváděl Thermadona, kterému po tváři stékal pramínek krve. Thermadon hlásil Ghorkoj: „alianci vede draenejský mág Cissík a útoku na hlavní bránu velí lidská válečnice Lexiska. U boční brány útočí asi deset alíků, hlavně rogunů, které vede elfský válečník Sharess.“ Ghork se zamyslel a pak řekl: „Ok, doufám že bojovníci z Blood Angels udrží hlavní bránu, mi zničíme alíky u boční brány, ale musíme to udělat rychle, aby Cissík nestačil poslat posili.“ Hekma ghar tedy napadla alíky, rogue zastunoval Sharesse a Ghork ho zabil. Bez velení byli alíci zmatení a po chvíli je Hekma ghar rozprášila. Aliance však ve stejnou chvíli konečně pozabíjela obránce hlavní brány a vtrhla do města. Stráže nedokázali alíky udržet a oni postupovali k Thralloj. Hekma ghar zaútočila společně s bojovníky od guildy Indipendent, kteří právě dorazili na místo. Cílem jejich útoku byl Cissík, velitel alíků. V tu chvíli byl sám, a proto ho horďáci snadno zabili. Současně však Lexiska zaútočila na Thralla a společně s ní zaútočil celej alíckej raid. Ghork dal rozkaz zabít healery a všichni útočili pouze na ně. Alíci se tak soustředili na Thralla, že si nevšimli jak jejich healeři padají, jak klasy na dopravním pásu. Teprve když Lexiska neměl heal, zjistili že healeři jsou mrtvý. To už ale bylo pozdě Lexiska padla a aliance se po smrti tanka dala na útěk. Horda obsadila obě brány a stráže začali uklízet a hasit budovy, které aliance stihla zapálit. Thermadon a ostatní healeři léčili a oživovali a padlé. Už svítalo, když se konečně obránci rozešli. Ghork zamířil do Shattrathu a doufal, že se mu tentokrát bude zdát něco hezčího. Thermadon se vrátil do pokoje v Orgrimarské hospodě a spal dál. Oživení alíci odtáhly do Stormwindu, kde se hádali čí je to vlastně vina, že prohráli. Cissík řekl, že je to vina Lexisky, protože zaútočil na Thralla, když nebyli připraveni. Ostatní souhlasili, ale Lexiska odporovala, že všichni mají být připraveni pořád. To se ostatním alíkům vůbec nelíbilo, otočili se na Lexisku a ………

Vyšel z hospody a osedlal svého wivernu. Wiverna se rozběhla a lehce přešla do letu. Chvíli kroužil nad městem a potom se snesl k draeneji, které dohlížel na wiverny a gryfony. Zaplatil mu pár stříbrných a draenei mu ukázal wivernu, na které po chvíli letěl do Netherstormu. Když po chvíli přistál v oblasti 52, neutrálním městě goblinů, osedlal vlka a vydal se na sběr bylinky, která se jmenuje Netherbloom. Při sbírání se dostal k Tempest Keepu, sídlu Kaela, pobočníka Ilidana Stormrage. Tempest Keep se sice vznášel ve vzduchu, ale u portovacího kamene postával ork a hrabal se v nějakém goblinském zařízení. Thermadon se ho zeptal co to vlastně má být a ork řekl, že to je goblinský teleport do oblasti 52, který se už týden snaží marně opravit. Prý k tomu potřebuje součástku, nějaký kristal, který má jeden z generálů Kaela v části Tempest Keepu zvaném Botanica, ale ten generál tam chodí jen na kontrolu a to je tam prý vždy spousta elitních stráží, brána je zamčená a dá se odemknout pouze zvláštním klíčem, který prodávají svým přátelům draenei z frakce Sha´tar. Thermadon mu řekl že má klíč a ork mu řekl, že když mu ten kristal přinese, dobře mu za něj zaplatí. Thermadon souhlasil a napsal několik zpráv, že shání skupinu dobrodruhů na botanicu. Netrvalo to dlouho a přišlo mu několik souhlasných odpovědí. Za několik minut přiletěla Blood elfská lovkyně a pomocí kamene začala přivolávat ostatní. Když byla skupina pohromadě, viděl Thermadon, že mimo něj a lovkyně jde ještě mág, válečník a druid. Thermadon jako velitel party dal rozkaz a všichni nasedli na wiverny a lětěli vzhůru, k bráně Botanici. Thermadon odemknul bránu klíčem a všichni prošli na druhou stranu. Hned za bránou čekala skupinka stráží, podle jejich brnění poznali, že sou to hrdinné stráže a že generál je na inspekci. Stráže neváhali a vrhli se na ně, ale válečník zařval a donutil je, aby útočili na něj a nestarali se o ostatní. Netrvalo dlouho a válečník začal krvácet z utržených ran, když v tu chvíli jeho tělo obalil zelený paprsek léčivé magie. Stráže očividně nevěděli, na koho mají útočit a mezitím je zasypávala kouzla a střeli ostatních. Pochvíli se jeden ze stráží přece jen rozhodl a zaútočil na Thermadona, který okamžitě věděl, že léčení přehnal a stal se největší hrozbou. Ale než k němu strážce doběhl, přinutil ho válečník utíkat ve strachu pryč a znovu je donutil útočit na něj. Thermadon si oddechnul, protože viděl jak životy strážců jdou rychle dolů a netrvalo dlouho a první skupinka stráží byla zabita. Skupina doplnila svou sílu a vydala se dále ke generálovi. V cestě se jim snažilo zabránit ještě několik stráží, ale se všemi si dokázali poradit. Pak uviděli generála, který stál u stolu a prováděl inspekci u místního velitele stráží. Velitel je uviděl první a upozornil generála na partu, která se připravovala k útoku. Generál se na ně podíval, zasmál se a poslal na ně velitele stráží, který se rozběhl ale byl zabit dřív, než ke skupině dorazil. Generál se přestal smát, zle zařval a rozběhl se na skupinu sám. Bylo na něm vidět, že není nijak slabej, protože přes spoustu ran, které utržil bojoval dál. Thermadonoj už docházela mana, když viděl jak se generál konečně hroutí v křečích k zemi, po tom co ho zasáhla jedna zvlášť vydařená a silná střela lovkyně. Thermadon prohledal generála a v jedné z jeho kapes našel potřebný kristal. Generálův luk dostala lovkyně, protože to byla právě její střela, která generála zabila. Zbytek jeho výbavy byl ale příliš poškozen a nedal se už nosit, proto se skupina obrátila a prošla branou zpět na ochoz, kde osedlala své wiverny a přistála u orka, který měl obrovskou radost, když mu Thermadon předal kristal potřebný k opravě portu. Ork je požádal, zda by skupina port nevyzkoušela, že ho hned opraví. Skupina souhlasila a zatím co čekala na opravu uviděla dva alíky, kteří běželi ke kameni přivolávat partu. Jakmile je alíci spatřili, začali utíkat. Lidský warlock sice utekl, ale lovkyně se rozhodla otestovat svůj nový luk a dvěma přesnýma ranama zabila prchajícího gnomího mága. Když už warlocka nebylo vidět hlásil ork, že port je konečně opravený a může je začít portovat do oblasti 52. Skupina se tedy nechala přenést a v oblasti 52 se rozhodla poobědvat. Po obědě se skupina domlouvala, kam by eště mohli jít, ale válečník se omluvil, že své guildě slíbil, že s nimi půjde zabít Grulla a skupina tedy řekla že bez tanka nemá cenu někam chodit a rozešla se. Thermadon použil kouzlo a přenesl se do Shattrath city, do své domovské hospody, kde si dal svého oblíbeného poledního šlofíka.

Asi po hodinovém šlofíku se Thermadon vzbudil a rozhodl se letět do Thrallmaru, protože nemrtví lékárník byl jediný, kdo měl alchymistický stolek široko daleko, pokud nepočítal aliančního alchymistu v Honor Hold. Hned jak přiletěl do thrallmaru, přiběhl k němu otravný taurení žebrák a prosil ho aby mu půjčil goldy na rychlého koda, že zrovna dosáhnul úrovně, kdy mu ho prodají. Thermadon ho ignoroval vyrazil do věže k nemrtvému lékárníkovi a umíchal si u něj lektvary na večerní výpravu do Kharazanu. Potom co domíchal poslední lektvar sedl si v Thrallmarské hospůdce na korbel vychlazeného gobliního piva, které bylo vyhlášené po celém outlandu. Zatímco popíjel, přemýšlel co asi bude do večera dělat. Po chvíli se rozhodl že na večerní výpravu se nejlépe naladí tak, že půjde pomoct v boji do Oka bouře, místa kde bojují krvavý elfové proti draenejům. Zpočátku se bitva vyvýjela dobře, horda obsadila všechny věže, bránila mosty a nosila jednu vlajku za druhou. Aliance si to však nenechala líbit a Cissík společně s lidskou válečnicí Lexiskou vedl ohromný útok, při kterém aliance obsadila věže na drenejské straně a zmocnila se vlajky. Thermadon, který léčil obránce jedné z věží viděl jak alianční vlajkonoš odnáší vlajku k jedné z aliančních věží. Protože viděl, že vlajkonoš běží blízko něho, proměnil se ve vlka, doběhl vlajkonoše a střelil do něj mrazivým shockem. Vlajkonoš jako vždy zpomalil ale pohladil svůj trinket a efekt kouzla zmizel. Thermadon do něj okamžitě vystřelil znovu a trolí rogue ho doběhl, omráčil a několika rychlími údery ho zabil. Thermadon se zmocnil vlajky, proměnil se ve vlka a utíkal k věži. Cestou se ho sice snažilo několik alíků zastavit, ale trol běžící s ním je vždy omráčil a Termadon vztyčil vlajku před věží, v tom uviděl Lexisku, kterou uviděl i trol a okamžitě na ni zaútočil. Lexiska sice bojovala statečně, ale trol byl léčenej Thermadonem a tak Lexisku zabil. Když Lexiska padla k zemi objevil se tam Cissík, který dvouma kouzlama zabil trola i Thermadona, po několik minutách se drenejský velitel rozhodl pro ústup a horda zvítězila. Léčitel duší oživil Thermadona a ten okamžitě začal pronásledovat prchající alíky, kteří už ale byly pryč. Thermadona proto velitel krvavých elfů odměnil a přenesl zpět do orgrimaru. Thermadon se ihned přihlásil znovu do další bitvy, kterou už ale vyhrála aliance díky velení Cissika. Thermadonoj se to vůbec nelíbilo, a proto se ihned přihlásil znovu. Bohužel ostatní bitvy zase vyhrála aliance. Když Thermadon skončil poslední bitvu už se stmívalo. Rozhodl se proto začít s večeřní meditací v přirodě, kde se modlil k orské bohyni války za úspěch výpravy do Kharazanu. Když skončil meditaci stál dále nehnutě na skále a koukal do dálky, jeho černé vlasy mu vlály ve slabém větru, když tu mu na ramenou přistál poštovní netopýr se zprávou od guildy. Ghork, velitel guildy Hekma Ghar, ke které patřil i Thermadon svolával své bojovníky ke Kharazanu. Thermadon odeslal netopýra zpět s žádostí o port a po chvíli byl naportován k bráně Kharazanu, kde na něj čekal zbytek raidu. Prohlížel si, kdo s ním vlastně dnes půjde. Byl tu Ghork, hlavní tank a velitel jeho guildy, také tu byl Pizdec, jeden z nejmoudřejších mágů Hekma Ghar, dále nemrtvý kněz, kterého potkal ráno před aukcí, Ring a nakonec se z jednoho domečku vynořil jeho přítel, trolí mág Gega. Druhou skupinu neznal, byla ze spojenecké guildy Blood Angels. Vůdci obou guild dlouho diskutovali, kterého z bossů se půjde zabít, protože na celý Kharazan nebyl čas. Konečně se dohodli, že se půjde na Curátora. Raid tedy vyrazil do horní části pevnosti. Stráže neměli proti raidu šanci a po několika potyčkách se raid dostal až k samotnému Curátorovi, který chodil po chodbě sem a tam. Ghork dal povel a jako první zaútočil na Curátora. Ten do něj začal mlátit tak, že ani léčitelé Hekma Ghar nestíhali léčit a musel jim pomoci léčitel z Blood Angels. Curátor vydržel opravdu hodně, ale útoky celého raidu ho čím dál tím víc zbavovali sil. Bojovalo se dlouho, několik členů raidu dokonce Curátot i přes veškerou snahu léčitelů zabil, ale nakonec padnul. Thermadon oživil mrtvé a doléčil zraněné, pak se začalo s prohledáváním Curátota. Thermadon si vzal z jeho ostatků svůj příděl Badge of Justice a čekal zda dostane ještě něco.
Bohužel zase nic nedostal, proto požádal Gegu o portál a přesunul se do Orgrimaru, kde za doprovodu všudypřítomných žebráků došel k hospodě. Uvnitř požádal hostinského o pokoj. Dostal pokoj úplně v podkrový. Měl radost protože tak vysoko mu nerušil spánek řev opilejch trolů tancujících před bankou. Odložil svou zbroj a ulehnul, aby se probudil do dalšího slunečného rána.

Nespal dlouho, asi jen čtyři hodiny, když ho probudil hroznej a strašidelnej zvuk……

Každého, kdo napíše povídku čeká malá odměna ve formě penízků na fóru (ALE ty se v budoucnu boudou moct měnit za game karty, takže se rozhodně vyplatí jich mít co nejvíc). Odměna to PROZATÍM není veliká, ale kdo si počká ten se dočká…

Povídky posílejte na adresu: Hoki2(zavináč)seznam(tečka)cz s předmětem WoWCZSite – Povídka.

Těším se na vaše díla,

Matty.

Vylezla jsem z pevnosti a pomalu se courala zpět do Tanarisu. Ani jsem si nevšimla hyeny, která se ke mě rozeběhla, ale než se odhodlala skočit, zaknučela, stáhla ocas mezi nohy a pelášila pryč. Slunce se do pouštního písku opíralo plnou siloi, ale v mém srdci byl už jen chlad. Přes město mě dokonce doprovodila malá patrola stráží až k wyvernám a na jejich tvářích bylo vidět, že budou velice rádi postrádat moji přítomnost. Než jsem se dostala do Undercity byla již tma. Napsala jsem krátký dopis Prtavcovi a odevzdala gildovní tabard u jednoho z krejčích. Pořádně jsem v hospodě prostudovala všechny nové zprávy o novém světě – Outlandu a pak se opět zaměřila na svůj cíl – Patricka.

Měsíc už byl na půli své cesty a jeho klidná, chladivá záře olizovala nejvyšší věž Undercity a mě na ní. Ležela jsem na zádech sledujíc jeho pomalý postup po noční obloze. Bylo mnoho myšlenek, které jsem musela pořádně promyslet a rozvážit se co budu dělat dál. K ránu přiletěl poštovní holub se zprávou, že Patrick se svou družinou je již pár měsíců právě na Outlandu. Vydala jsem se tedy co nejrychleji k Portálu, ale jaké bylo moje překvapení, že jsem nemohla projít skrz, zatímco pár kolemdoucích postaviček ano. Zmateně jsem koukala okolo sebe, než se mě ujal jakýsi druid a vysvětlil mi všechno co jsem potřebovala vědět. Čím více jsem ho poslouchala, tím více jsem byla naštvaná, ale šetřila jsem si to mimo něj. V rámci možností jsem mu slušně poděkovala a vrhla se do okolí. takového času jsem ztratila a takového asu budu muset ještě sbírat zkušenosti, než se dostanu skrz portál a Patrick se mi ztratí nadobro!

Tvrdě jsem dřela, skoro vůbec jsem nespala, podnikala všechny možné výpravy ať již samotná, nebo s rádoby hrdiny společně. Byla jsem vždy krutá a nemilosrdná, přesto neporušovala daná pravidla a dohody, čím jsem si získala jakousi novou formu přátelství několika členů hordy. Nakonec jsme se scházeli skoro pravidelně a podnikaly čím dál tím více nebezpečnější útoky na jeskyně plné monster, či na malé vesnice aliance. Čas rychle utíkal a já již brzky věděla, že jsem plně připravena projít Portálem. Vyposlechla jsem si několik protestů a několik i doela rozumných argumentů, ale přesto jsem je smetla ze své mysli. Nebyla potřeba se loučit, jelikož jsem si byla scela jistá, že aspoň s některými se naše cesty ještě zkříží a odhodlaně vyrazila vstříc novému světu.

Cestou k Portálu jsem dostala od jednoho velice důležitě se tvářícího taurena do ruky svitek, s tím, že jej mám odevzdat na druhé straně a vydělám si i nějaké ty peníze. Jeho slova mě moc nezajímala, peněz jsem měla taky dost, ale na druhou stranu jsem neměla naprosto vůbec žádnou představu o tom, co mě na druhé straně čeká. Zastrčila jsem svitek do záhybu svého roucha, nadechla se a prošla. Představalo jsem si polední dobou, že to bude určitě nějaký zmatený let plný blikajích světel rozličných barev, ale opak byl pravdou. Cítila jsem se spíše, jako kdybych prošla skrz nějakou tenkou vrstvou vodní hladiny, natáhnutou mezi okraji Portálu. Zběžně jsem se zkontrolova, ale mokrá jsem nebyla – pak jsem otočila tvář směrem k obloze a moje ústa se otevřela do němého úžasu.

Když jsem překonaa prvotní omámení z té krásy obrovských měsíců udělala jsem pár opatrných kroků dopředu na rudé planetě. Nikde kam mé oko dohlédlo nebyla jediná přírody. Naopka, hned před portálem stál obrovský démon útočil na stráže, které odrážely jeho útoky a ničily jeho démony. Opatrně jsem se protáhla bokem a rozhlédla se po skupince stanů, dokud jsem neuviděla něco známého. Wyverny – ležely klidně, jako by se jich boj který zuřil nablízku vůbec netýkal. Rázným krokem jsem se vydala za jejich pánem, ale ten proti mě pozvedl ruku. Měl štěstí, tedy spíše já, protože jsem byla tak vyvedena z míry vším okolo, že než jsem stačila zlomit tomu hadrákovi ruku a ukázat mu, jak se má chovat, otevřel ústa a rychle vědom si situace vyslovil otázku, zda mám pro něj svitek z Azerothu.

Autor: Terry

Noční tmou se ke hrobu přiblížila jakási nahrbená postava. Chvíli stála na místě a dívala se na kameny, jakoby z nich něco četla. Pak přistoupila k jednomu hrobu a začala hrabat hlínu, až vytáhla malou urnu… Zahrabala hrob a zmizela ve stínech lesů Ashenvale…

Probudila se. Oči měla zavřené, ale byla vzhůru. Nadechla se. Vzduch byl vlhký a páchl hnilobou. Otevřela oči. Spatřila kamenný strop, který byl vlhký a kapala z něj voda. Ležela na něčem tvrdém a chladném, také to bylo něco kamenného. Najednou jí začalo pískat v uších. Bylo to nepříjemné, zavřela oči a zatnula zuby. Uslyšela jakýsi šepot…: „Ellys, Ellys…“, pak bylo slyšet jakési hlasy, které si mezi sebou horlivě šeptali: „Je mrtvá?“, „Ne, není, vypadá to, že se to povedlo…“, „Výborně…“.
Pak byly hlasy čím dál víc zastřené až utichly úplně. Usnula.

Znovu se probudila. Otevřela oči, byla stále na stejném místě. Bylo hrobové ticho, jen kapky vody dopadající na zem byly slyšet. Rozhodla se zvednout a posadit se na postel. Chytla se rukama za kraj té kamenné postele a posadila se. To, co spatřila, bylo něco hrůzostrašného… To tělo… Zažloutlé kosti, tlející maso, na kterém hodovali červi… Odkrytá žebra, místo nehtů ostré, špičaté kosti. Rukama si sáhla na obličej… Jakoby sahala na hnijící kůži. Žádný nos, jen jakýsi důlek, horní čelist tvořila jen kost se zuby. Zplihlé vlasy se dotýkaly ramen. Měla na sobě nějaké tmavě modré špinavé hadry.
Seskočila z toho kamenného stolce. Nemohla se narovnat, obratle páteře jí trčely se zad. V místnosti byla jen jedna místnost, kde byly schody kamsi nahoru. Vydala se tudy. Po chvíli spatřila temnou oblohu. Byla na povrchu. Vyšla ven. Vzduch tu nepáchl hnilobou jako dole v kobce, byl cítit jakýmsi zvláštním pachem… Pachem nějaké nákazy… Najednou na ní zavolal jeden muž:
„A, už jsi tady. Pojď ke mně“
Ellys se ohlédla. Nalevo od ní stál nějaký nemrtvý. Lekla se a začala utíkat. Co tu dělá nemrtvý? A kde vůbec je? Po chviličce doběhla k nějaké vesničce. Byla plná nemrtvých, kteří se za ní hned rozběhli. Po chvíli jí chytli. Padla na zem, otočila se na záda. Svázali jí nohy a ruce. Viděla jen ohavné obličeje. Pak jeden z nich vytáhl nějakou ampulku s šedou tekutinou. Donutil jí ji vypít. Pak se obraz zastřel a usnula.
Probrala se. Ležela v malé místnosti s nazelenalým světlem. Ozvěnou se k ní nesly jakési zvuky. Chvílemi slyšela jakýsi nářek, pak rozbíjející se sklo. Přistoupila k ní postava v plášti a kápi. Nebylo jí vidět do obličeje. Posadila se na dřevěnou stoličku v rohu místnosti. Ellys se chtěla také posadit. Vzápětí však zjistila, že je připoutána k posteli. Postava zasípala.
„Ellys…“ začala povídat „jmenuji se Nillvarus. Přišel jsem, abych ti řekl co se děje…“
Ellys se na něj podívala. Sundal si kápi. Měl ohavnou tvář, místo očí důlky, spodní čelist chyběla… Když mluvil, nehýbal ústy.
„Jsi v Undercity,“ pokračoval, „ve městě, které patří klanu nemrtvých – Forsaken“
Při těchto slovech se zhrozila a začala sebou škubat ve snaze uvolnit se z řemenů, které jí svazovaly ruce.
„Klid… Za chvíli sem přijde pár lidí…“
Sotva to ale dořekl, stěny se rozechvěly a síněmi města se ozvala obrovská rána, poté se rozezněl zvuk rohu, zřejmě na poplach. Postava v kápi náhle upřela svůj zrak ke dveřím. Poté se podíval na Ellys a rychle vyběhl ze dveří. Po chvilce se k jejím uším donesly zvuky mečů, pokřiků, bitvy… Ty se stále stupňovaly, bitva se blížila k její místnosti. V tom do její místnosti vběhl trpaslík! Upřeně se mu zadívala do očí. V jedné ruce třímal velké zlaté kladivo, v druhé stříbrnou sekyru, obě zbraně vykládané drahokamy. Rozpřáhl se, když v tom se náhle zastavil, napřažené zbraně mu vypadly z rukou a dunivě dopadly na zem. Přistoupil k Ellys a odvázal jí řemínky…
„Pojď za mnou, vysvobodím tě“

Autor: BIG GEORGE

Po Tynarově narození musela Torga zůstat ještě nějaký čas v základně na Ostrém Pahorku kvůli tomu, aby nabrala síly po komplikacích při narození Tynara. Za tu dobu se tu naše rodinka tak sžila s ostatními obyvateli základny, že jim byle velice zatěžko je opustit. Rozhodli se tedy, že se do základny přestěhují a postaví si malý domek blízko hospody (místo vybral Drolk). Zatím bydlela Torga s Tynarem u staré trollky (její jméno nikdo nezná), a Drolk zatím přespává na jednom z lůžek v hospodě.

Přes den ale nikdo nezahálel. Drolk, bojovník, který býval lučištníkem v legiích Hordy, sice pověsil válečnictví na hřebík, ale osvědčil se jako výtečný lovec a stopař zvěře. Torga, pokud se zrovna nestarala o malého Tynara, pomáhala ostatním ženám s tím, co zrovna potřebovaly, jako pomoct se šitím, s vařením anebo s praním.

A šíp času letěl dál, a Tynar už se poprvé postavil na nožičky a naučil se chodit (aspoň trošku). Domek už se blížil k dokončení a všem na Ostrém Pahorku se dařilo, až na občasné obtěžování Ostrohřívců a Prasečích lidí.

Drolk se snažil Tynara co nejdříve vycvičit ve střelbě a boji vůbec (cítil to jako svoji povinnost) takže, když bylo Tynarovi pět, už měl svůj první malý luk a učil se střílet a lovit malé štíry a hady. Začal si také hrát s ostatními dětmi z vesnice a získal svého nejlepšího kamaráda, trolla Zajta. Spolu tajně podnikali průzkumné výpravy ven ze základny, pozorovali Ostrohřívce a základně se osvědčili jako dobří zvědové.

A šíp času pořád svištěl rychle jako světlo a Tynarovi už bylo skoro jedenáct. Už neměl svůj malý luk, co míval jako dítě, ale měl luk skoro tak dlouhý, jako dospělí, a stal se z něj dobrý lučištník, lovec a stopař, po vzoru svého otce. Učil se bojovat také s tradiční zbraní orků, sekerou, ale líp se mu bojovalo se šavlí nebo mečem.

Když přišel den Tynarových dvanáctých narozenin, uspořádali Drolk a Torga uspořádali velkou slavnost na kterou pozvali celou základnu. Slavily se totiž tři veliké události: Dovršení Tynarových dvanácti let; Tynarovo dovršení prvotního výcviku lovce -> bude se nyní učit u místního trenéra lovců, Thotara, který provází mladé lovce jejich dlouhou cestou a také Zajtovo dovršení základního výcviku šamana -> nyní bude učeníkem starého, nevrlého orka Swarta, který byl v Druhé Válce jeden z nevětších žijících šamanů (ale nikdo to o něm neví).

Když se všichni sešli vprostřed vesnice, zapálili veliký táborák, jedli, pili, veselili se, zpívali orkské písně a hráli na bubny.

Najednou však uslyšeli křik stráží. Když se přišli všichni podívat, co se děje, uviděli vyčerpaného a sekyrami posekaného trolla, který tak, tak dýchal, a zařval: „Sen ‘jin je v ohrožení, chape!! Kentauři!!!“, a pak vysílením padl na zem.

Slovníček pojmů:
Ostrohřívci, Prasečí lidé – Razormani
+
Swart i Thotar jsou skuteční shaman a hunter traineři v Razor Hill (ale to o Swartově minulosti v Druhé Válce jsem si vymyslel:D)

Autor: Ondrall